Okruhy
Charouz: Nesplněným snem zůstalo 24 hodin Le Mans V šestapadesáti letech ukončil Antonín Charouz svoji rekordní závodnickou kariéru, v níž získal 43 mistrovských titulů. Za volant rychlých aut chce usedat už jen pro zábavu. Vysloveně nejcennější bych mezi nimi nenašel. Každý má svoji historii a příběh. Samozřejmě určité výsadní postavení mezi nimi má ten úplně první. Když jsem totiž začínal před skoro čtyřiceti lety se závoděním, tak mě nikdy nenapadlo, že budu mistr republiky, natož Evropy. V té sbírce jsou i tituly mistra Evropy, šampióna Rakouska, vítězství v Alpském poháru nebo na slavném americkém vrchu Pikes Peak. K tomu prvnímu titulu bych asi přiřadil i ten poslední. Když jsem jich získal před dvěma roky čtyřicet, řekl jsem si, že skončím. Tři jsem ještě přidal. To je definitivní počet. Určitě budou a svrbí už teď, a to je po posledním závodě jen pár týdnů. Určitě se v závodním autě svezu, s klukama pojedu třeba šestihodinovku nebo nějaký sranda závod, ale žádný seriál. Spíš to pro mne bude relaxace a motivace, abych něco dělal a hlavně netloustnul. Jeden jsem vyjel za tři neděle. Bylo to s Toyotou 1600 a tehdy k titulu stačila nejlepší umístění ve třech závodech v sezóně. Tři se jely hned po sobě a já je vyhrál. K těm dalším titulům už vedla mnohem obtížnější cesta. Moc si vážím třeba těch, kdy jsem o titul bojoval s velkými závodníky, jako byli Josef Michl nebo Petr Kreibich. Člověk si pak toho úspěchu víc váží, než když je v půlce seriálu hotovo. Vždycky jsem toužil jet 24 hodin Le Mans. To se mi nikdy nepovedlo. Splnil mi to ale syn Honza, který ho jel čtyřikrát a pokaždé dojel celkově mezi osmi nejlepšími a vyhrál i celou Le Mans Series. A jestli jste myslel formuli 1, tak takovou ambici jsem nikdy neměl. Napadlo mě to. Potíž je ale v tom, že já už jsem hlavou víc manažer než jezdec. A to se na takovém závodě, jako je Le Mans, nedá spojit. V krátkém závodě se na pár hodin nebo desítek minut dá od manažerování oprostit, ve čtyřiadvacetihodinovce, a ještě té nejprestižnější na planetě, to prostě nejde. Příští rok určitě ne, pokud se něco nezmění. Honza se chce soustředit na formuli Renault. Výhledově o návratu uvažuji, protože ten závod má fantastickou atmosféru, která se nedá s žádným jiným srovnat. Le Mans se prostě musí zažít. Jednou jsem těžce havaroval na kopci ve Zvolenu, ale vrátil jsem se rychle. Měl jsem štěstí, že mě nepotkala zranění hlavy, páteře nebo komplikované zlomeniny končetin. Nejraději jsem měl rallye, s nimiž jsem začínal, jenže ty jsou náročné nejen na finance, ale i na čas. Chvíli jsem řídil, pak jsem dělal spolujezdce legendárnímu Honzovi Trajboldovi. Už v rallye jsem zkusil práci manažera. V kopcích se mi později dařilo, protože jsem se dokázal soustředit na zajetí jednoho superčasu. Ale vrchy nejsou tolik o závodění, jedete třeba jen pět minut. V tom jsou okruhy zajímavější. Celý život jsem poslouchal, že mám superauto a to vyhrává skoro samo... Nesmysl. Je to o tom, že si musíte umět zajistit kvalitní techniku, mít dobré mechaniky, a s tou technikou musíte umět závodit, využít ji. Takže jsem takové spojení závodníka a manažera. Najdete mezi třiačtyřiceti mistrovskými tituly jeden, který byste nazval nejcennějším?
Dal jste si nějakou metu, kolik titulů získáte?
Spousta sportovců už řekla, že končí, a pak se úspěšně vrátili. Vás nebudou svrbět ruce bez závodního volantu?
Vrátím se ještě k titulům. Najdete mezi nimi alespoň nejsnadněji získaný a takový, na který jste se nejvíc nadřel?
Zůstal vám nějaký nesplněný sen?
Vy jste letos v brněnském šestihodinovém Epilogu startoval společně se svými syny Janem a Petrem. Neuvažujete, že byste s nimi jel i onu čtyřiadvacetihodinovku v Le Mans?
Nezvažujete aspoň návrat českého týmu na Le Mans?
V dlouhé kariéře jste nikdy nezažil vážné zranění…
Nejvíc titulů máte z okruhů a závodů do vrchu, ke které disciplíně jste měl blíž?
Jste lepší manažer, nebo závodník?
Enge s Turnerem skončili v premiérovém MS FIA GT1 čtvrtí
Renault prohrál soud s rodinou Piquetových, zaplatí jim odškodné
Ferrari definitivně končí s nešťastníkem Badoerem
Charouzův tým ovládl i druhý díl okruhového MMČR v Mostě
Vozy týmu Sauto.cz Racing ovládly i druhý podnik mezinárodního mistrovství České republiky v závodech na okruzích. Sobotní vytrvalostní klání vypsané na tři hodiny ovládla posádka Tomáš Enge, Antonín Charouz, Stefan Mücke, nedělní sprint se stal kořistí Charouze, který tak vede celkové pořadí.
Vozu Mercedes Benz C-Klasse DTM k triumfu pomohly i technické problémy soupeřů. V sobotu zastavila technická závada hlavního rivala Engeho a spol. tým Bohemia, který se tentokrát musel obejít bez pomoci jedničky Tomáše Kostky startujícího v německém šampionátu vozů DTM. A podobně dopadl Švéd Thed Björk pilotující speciál audi i v neděli.
Problémy však měl i tým Sauto.cz. V sobotu i v neděli totiž do cíle dojel pouze jeden z jejich dvou speciálů.
Mezinárodní český šampionát pokračuje třetím dílem 5. až 7. června opět v Mostě.
Pamatujete si na zoufalce Luku Badoera? Chlapíka, který v poslední době plnil roli testovacího jezdce Ferrari ve formuli 1, si motorističtí fanoušci s posměškem vybaví jako břídila, jenž loni zaskakoval za zraněného Felipeho Massu tak strašlivě, že se ho Ferrari raději po dvou závodech zbavilo. Nyní končí i jako testovací pilot, Ferrari už ho nepotřebuje.
Tým formule 1 Renault u soudu uznal, že se v rámci fingované havárie v rámci Grand Prix Singapuru 2008 nekorektně vyjádřil na adresu otce a syna Piquetových a souhlasil s výplatou odškodného a soudních nákladů.
Český jezdec Tomáš Enge a jeho britský kolega Darren Turner obsadili s vozem Aston Martin DBR9 v konečném pořadí mistrovství světa FIA GT1 čtvrté místo. V závěrečném desátém podniku na argentinském okruhu Potrero de los Funes nedaleko San Luis vyšla posádka německé stáje Young Driver AMR bodově naprázdno a neudržela druhou příčku v celkovém pořadí.